Tired of being a fighter

23. června 2014 v 21:46 | Citová Prostitutka |  Citová prostituce
Od onoho incidentu v místní nálevně jsem pana D potkala tváří v tvář už jen jednou. Ovšem i to stálo za to; zejména jeho manželka vypadala, že má co dělat, aby nepropukla panice.


Pokus o znovunavázání tam, kde jsem byla, než jsem si s panem D začala, vypadal teoreticky jako dobrý nápad. Prakticky to tak zcela bezchybné nebylo; pan P mě na tréninku zvědavě zpovídal a neštítil se celkem nevhodných narážek, ani když dorazilo celé osazenstvo. Řekla jsem si, že tomu dám ještě šanci a nedám najevo, že mi na tom, co si kdo říká, záleží. Druhý trénink byl podobně nesnesitelný jako ten první. Před pár týdny jsem všechna svá kimona úhledně složila na dno skříně. Bylo mi to nesmírně líto; ale k bojovým sportům se už nevrátím. Alespoň ne tady a teď.

Nic nebude jako dřív; a i když je dobré vědět na čem jste, není tohle úplně nejšťastnější zpráva dne. Moje zbytečná sentimentalita mi je vážně občas na obtíž.

A tak mi zbylo už jen běhání. Po prvním uběhnutém půlmaratonu mě zvláštní druh euforie, kterou jsem dosud nepoznala, donutil přihlásit se na další. Čili je ze mě nechutný individualista a ještě si tohle podivné sebemrskačství užívám. Tedy aktuálně zrovna moc ne, to mě nesnesitelně bolí kyčle. (Ale to je, doufám, jen přechodný stav. Kdo mohl tušit, že drtivá většina trasy posledního půlmaratonu bude po žulových kostkách.)

S nikým ze společných přátel se nevídám; ani mi žádný z nich sám od sebe nezavolá. Většina mých vazeb na maloměsto je pečlivě zpřetrhána. Odlétám do Francie a nevím, kdy se vrátím.

Kolik možností, tolik chyb.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 N N | E-mail | 23. června 2014 v 23:33 | Reagovat

Články ztratily ten šmrnc, ten náboj :(... No snad se Vám, slečno, bude dařit.

2 L L | 24. června 2014 v 0:34 | Reagovat

Ahoj... Píšu Ti poprvé, ale zdaleka ne jednou jsem se zamýšlela nad tím, jak mám k Tobě blízko. Vykašli se na všechny ty, co Ti říkají, co máš a co ne, a dělej jen to, při čem je Ti lépe. Nikdy to nepřebolí, ale jednou budeš vážně schopná se nad vzpomínkami usmát, alespoň nad těmi krásnými, bez pocitu takové bolesti. Držím palce, ať je to spíš dříve, než později.

3 Jan Jan | 24. června 2014 v 1:03 | Reagovat

Nová země, nový život.
Good luck, CP.

4 renuška renuška | Web | 24. června 2014 v 8:04 | Reagovat

Nic nemůže začít bez předchozího konce, takže, drahá CP, šťastný vzlet a vše dobré do nového startu. Mám Tě ráda ♥.

5 lejna-uvenh lejna-uvenh | Web | 24. června 2014 v 11:05 | Reagovat
6 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 24. června 2014 v 14:05 | Reagovat

Tak tedy bon voyage!

7 D. D. | 25. června 2014 v 20:35 | Reagovat

[6]: Oui, bon voyage!

8 pan Nedostižný pan Nedostižný | Web | 8. července 2014 v 13:57 | Reagovat

Waw, to vypadá na novou životní kapitolu!

9 Šukatérka Šukatérka | Web | 8. července 2014 v 22:40 | Reagovat

Užij si Francii! =)
Jinak pan D mi přípomíná jednoho známého. Anebo snad téměř všechny chlapy?

10 m. m. | 22. srpna 2014 v 11:15 | Reagovat

tak jsem blog přečetla celý za jedinou noc. je to horší než kocovina ... ale stálo to za to. piš dál:) do 30 se toho ještě semele... chybí mi tu pan R, třeba nějaký článek o tom, jak Ti přišlo jeho svatební oznamko nebo podobná klasika. A na toho přizdisr. pana D - tak na toho doufam, rychle zapomeneš, takovejch je až příliš mnoho a jeden, kterej se mu nápadně podobá, mně stál skoro 3 roky života, než mi došlo, že nestál ani za 5 vteřin mýho trápení...naštěstí mně z toho mého "Déčka" vysvobodil taky - jak jinak - sex s jiným. Ale pak mě omrzelo i to, udělalo se mi zle ze mne samotný,... a teď jsem relativně spokojená sama. Celkem oprošťující pocit.
Le roi est mort. Vive le roi! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama