Iluze vnitřní integrity

27. prosince 2013 v 22:54 | Citová Prostitutka |  Citová prostituce
Je těžké nedívat se po tom všem na svůj život jako na sérii po sobě jdoucích špatných rozhodnutí a nesprávných voleb. Rudé opuchlé oči, prázdně nešťastný výraz a stejná prázdnota, co mě svírá kdesi uvnitř. To místo v mém srdci, kde byl pan D, nahradila bolest kolosálních rozměrů.


Bohužel, tohle všechno už tu jednou bylo. Vlastně nejen jednou, dvakrát. Moje aktuální deprese má číslo tři a pevně jsem se rozhodla, že bude zároveň i poslední. Nejsem citový sadista. Přemýšlela jsem, kde na to pan D bere sílu; kde sakra bere vnitřní sílu měnit svá rozhodnutí jako na běžícím páse. Na tohle vážně už nemám.

Volala jsem Bloncce a rozbrečela se jí do telefonu. Když jsem vedla hovor po drátě s Alem, soustředila jsem se víceméně hlavně na to, abych se nerozbulela znovu. Zbyli mi poslední dva opravdoví přátelé; díky bohu alespoň za ně.

Nevím, jak si ho mám vymazat ze svého života, ze své hlavy. Všechny jeho fotky v mém telefonu, které jsem si zpravidla prohlížela před usnutím, jsem jedním rázným gestem odstranila. Kdyby šlo to samé provést se všemi vzpomínkami, okamžitě to udělám.

Když víte, že je někdo pro vás ten pravý a on vás odmítne, zahojí se ta jizva někdy? Budu schopná milovat ještě někdy stejně hluboce? Jak dlouho bude trvat, než se s prázdnotou uvnitř vyrovnám a přijmu ji? Co když zjistím, že rovnice nešťastná láska = nešťastný život platí? Co když bez něj nedokážu žít, ale budu muset? Co když mi to všechno patří - za ten zástup mužů, se kterými jsem tak bezcitně zametla? Kdy přestanu sahat po telefonu s nadějí, jestli se mi neozval, i když jsem mu jasně napsala, že už ho nechci nikdy vidět a ať mi nikdy nevolá? Kdy zapomenu na chuť jeho rtů a na něžnost, se kterou se mě vždycky dotýkal?

Nestalo se náhodou, že jsem si do něj promítla všechno to, čím jsem chtěla, aby pro mě byl, ale on ve skutečnosti takovým nikdy nebyl?

Jediný způsob, jak se z toho dostat, je přetavit všechny pozitivní pocity s ním spojené na negativní. Bohužel, necítím nenávist. Jen bodavé prázdno, otupělost a smutek.

Ahoj,
už jsem ti tohle neměl nikdy psát, pod vlivem vánoc, stavu rodiny, ale hlavně dcery stavu zůstávám s rodinou. Nemohu dál, chtěl jsem se kvůli tobě všeho vzdát a začít nový život, ale nechal jsem za sebou velkou pohromu. Po třetí se omlouvám a již nikdy si s tvým srdcem nikdy zahrávat nebudu, vše jsem s tebou myslel vždy vážně.
D.

A přesně tohle schizofrenní chování by mělo být - alespoň dle mého soudu - trestné. Jak moc to celé byla lež a kde leží ta podivná subjektivní pravda, na které už stejně ani za mák nezáleží? Neměla bych se ptát proč. Odpověď na tu otázku by mi žádný nový posun nepřinesla, ale nemohu si ji odpustit. Proč pane D, proč?

Muži nejdříve ženě slibují, že jí z očí vyčtou každé přání. Pak se ale ukáže, že jsou analfabeti.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nitrilla Nitrilla | 27. prosince 2013 v 23:44 | Reagovat

Aaaale nee... :-( Je mi to moc líto, CP. Holt, tohle vypadá na pěkně tvrdou lekci od života. Asi to přijít muselo, zahrával  si s Tebou fakt drsně, evidentně neví, co chce. Je to na jedna velká deziluze. Budu Ti držet palce, ať se z toho sebereš, a až se rány zahojí ( a věř, že jednou jo), budeš o zkušenost silnější, to mi věř. Jsi statečná holka, no ne? ;-)

2 Jana Jana | 28. prosince 2013 v 0:15 | Reagovat

Pravy, co odmitne? Ne, ta jizva zustane navzdy.

Btw. On nebude moc chytry, co? Vypada to, ze si jaksi neuvedomuje, ze kdyz uz jednu rodinku dvacet let mel, jen tak lehko se ji nezbavi.

3 Lady I. Lady I. | Web | 28. prosince 2013 v 0:50 | Reagovat

Analfabet asi dočista ne, ale i tak si myslím, že si zasloužíš někoho, kdo ovládá alespoň základní větný syntax.
Drž se.

4 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 28. prosince 2013 v 1:23 | Reagovat

No. No tak asi ano, tak nejak...

5 Zítra Zítra | Web | 28. prosince 2013 v 7:35 | Reagovat

Nebudu psát, že je to srab. Není. Protože udělal jasné rozhodnutí, bez příchuti naděje. Tedy pokud mu to vydrží...
I proto je hoden našeho respektu. Nebořme mu to, a obdivujme ho za tu sílu odolat životní lásce pro klid rodiny.

6 Teplosmilná Teplosmilná | Web | 28. prosince 2013 v 10:42 | Reagovat

Já mu nevěřila a tady to je. Na jednu stranu je dobrý, že se vrátil k rodině, to já umím ocenit, ale ten způsob, jak ubližuje střídavě tobě a i manželce..? Prostě chlap. Chlap, co neví, co chce. A to je pak lepší, být bez něj.

7 Jan Jan | E-mail | 28. prosince 2013 v 12:13 | Reagovat

On nevyvinul žádnou sílu k tomu, aby napsal co napsal. On neměl a nemá už další sílu bojovat na dvou frontách, protože další okamžik by se roztrhl ve dví. Jeho dopis je čistou kapitulací. Žádná síla, všechna byla vyčerpána, nebo mu odebrána. Vánoční bitva skončila, ale hotovo ještě nemáte. Vlastně zbývá poslední otázka - za čí štěstí bojuješ.

8 Čerf Čerf | E-mail | Web | 28. prosince 2013 v 13:10 | Reagovat

Taková situace prostě nemá řešení dobré pro všechny, "win-win" přístup tu bohužel nefunguje. Jde prostě o rozhodnutí, a pro toho, kdo se rozhoduje, není ani jedno řešení skutečně lepší, jen jedno je možná o něco představitelnější. Myslím, že jizva po "tom pravém" (samozřejmě, je-li pravý doopravdy) úplně nikdy nezmizí, ostatně to není smysl jizev. Jejich smyslem není zahojit se do té míry, že zmizí, ale ani bolet. "Jen" připomínat.

9 Lucí Lucí | 28. prosince 2013 v 16:09 | Reagovat

A co pan R? :-)

10 Jana Jana | 28. prosince 2013 v 18:02 | Reagovat

Všechno co se v životě stane má nejspíš nějaký smysl, i když se nám to na začátku/konci událostí zdá třeba nesmyslné nebo nespravedlivé. Ty máš teď jednu obrovskou výhodu, jsi mladá, krásná, chytrá a hlavně - máš volné pole působnosti. Ze dne na den můžeš vyrazit do zahraničí za studiem, třeba na rok, a nikdo a nic ti v tom nebrání. Využij svůj potenciál, kašli na chlapy a věnuj se naplno sama sobě. Přesně tohle je ten správný závěr, který by se mi k životu CP hodil: snovala jsi svůj blog z románků s písmenkovými muži, ale život není jenom o nich, a právě na tomto závěru tvůj blog končí. Je na čase být chvíli sama sebou a plně se zaměřit na svůj život, plný svobody a volného času na poznávání nového. Využij ho, v mnoha ohledech ti nabízí nepřeberné množství možností, který by ti život s panem D  (plotnou a brzy snad i dítětem) nikdy nenabídl. Cestuj, jeď na studium do zahraničí, přidej se do studentského spolku a hlavně - užívej si života! Jednou nešťastnou láskou život nekončí a když to hodíš za hlavu, ta další přijde sama! Hodně štěstí!

11 Amelia Amelia | 28. prosince 2013 v 18:20 | Reagovat

Nikdy som tvoje články nekomentovala, prečítala, zamyslela sa, v určitom ohľade som obdivovala tvoju ženskú, presne vymedzenú integritu, tvoju schopnosť dať slovám spád...
Ale mrzí ma, ako je to teraz, nečakala som, že žena, čo s takou sebadôverou a šmrncom kráčala životom a ľúbostnými patáliami, takto stroskotá... Raz áno, ženy a láska,  je znám vec, ale tri krát? To už hraničí so seba nenávisťou a začarovaným kruhom... Pán D. z tvojich slov vyznieval občas ako boh, ako ideál, ktorý je pre každú z nás iný muž, ten „naj“... no po tom, ako vidím, ako tebou, a vlastne aj sebou zametá, ako nevie dať rozhodnutie za ktorým by si čisto mužsky stál, ma napadá, čo ti ponúkne, ako by ti dal istotu, keď sám v seba a svoje rozhodnutie nevedel mať dostatočnú dôveru?
Verím, že sa z toho dostaneš, že nájdeš lásku, čo toto všetko prekričí, a koniec koncov to nebude sled zlých rozhodnutí, ale sled tých správnych, aby ta poučili, a dostala si sa tam, kam ta celý čas viedli nohy...

12 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 28. prosince 2013 v 18:40 | Reagovat

[6]: Ty máš ale fešnej nick!:)

13 m. m. | E-mail | Web | 28. prosince 2013 v 22:56 | Reagovat

Já už se v tom ztrácím - ty říkáš dvakrát, ale mně to přijde, jako že už takhle otočil aspoň pětkrát a furt je to to samé, slibuje, definitivně se rozhoduje, a vzápětí zas o stoosmdesát. Kolikrát je vůbec možné něco takového někomu zbaštit?? S naprostým klidem očekávám, že se tu zase za pár dní dočtu, jak si to zase rozmyslel a zase jste spolu někde něžně vrkali, ale upřímně doufám, že k tomu nedojde a že už mu to vážně nedovolíš. Ten člověk je totiž neuvěřitelně bezcitná svině, ať tvrdí a hlásá cokoli. Je to bezpáteřná mrcha, co si neumí stát vůbec za ničím a je mu jedno, kolik lidí tím rozláme na kusy a kolikrát - což je na tom to nejhorší, on si to s ledový klidem udělá klidně několikrát po sobě!

Ten pravý, ten pravý... z vlastní zkušenosti ti říkám, že pokud se před ním dovedeš konečně uzavřít a přijmout fakt, že takhle hnusně se k tobě nemá právo chovat a že jako chlap nestojí ani za zlámanou grešli, tak se z toho časem dovedeš dostat a dát se zase dohromady, i když po takových věcech jizvičky většinou mizí pomalu. Ale jsi mladá a v moři je ještě tolik lepších ryb, které za to budou stát. Problém je jenom v tom, že ty se pořád z nějakého mně neznámého důvodu necháváš týrat a ničit tímhle nestálým, naprosto nezodpovědným magorem. Dokud mu to budeš dovolovat, nedostaneš se z toho a nebudeš šťastná.

14 marinka marinka | 28. prosince 2013 v 23:05 | Reagovat

pokud se chová tak, jak se chová, tak to není ten pravý, proč by jinak byl? aneb mistře, opustila mě jediná láska mého života, co mám dělat? najdi si jinou jedinou lásku svého života ;)

15 A. A. | 28. prosince 2013 v 23:20 | Reagovat

Gratuluju. Tak, teď sis prožila úplně zklamání z velký lásky, který potká v životě každýho a můžeš jít dál. Ten pravý to nebyl, byl to akorát sobecký srab, který se schovává za to, že on chudáček má děsnou manželku. Tak teď už jen aby tě nenapadlo mu odpustit nebo se k němu vracet a máš to nejhorší za sebou a bude jen líp. Ve tvým věku takových lásek ještě bude. Dospělý chlap, co se neumí rozhodovat a přijmout za svůj život zodpovědnost, fakt ten pravý není. Neidealizuj si ho jen proto, že ho nemůžeš mít. Projektuješ si do něj svoje holčičí ideály ještě nenaplněných lásek, protože ho v podstatě neznáš. Ale postupně si ty lásky prožiješ.

16 hmm hmm | 31. prosince 2013 v 21:29 | Reagovat

"but it was not your fault but mine
and it was your heart on the line
i really fucked it up this time
didn't i my dear?"

drž sa.

17 Angie Angie | Web | 2. ledna 2014 v 21:40 | Reagovat

Chtěla bych něco povzbudivého napsat, dokonce bych vzhledem ke své podobné situaci v minulosti možná měla i co, ale tak nějak to nejde.

Cítím, jak po tomhle článku stékají slzy, nikoliv však produkované emocemi, ale prázdnou otupělostí. A to je horší.
Znám ten stav totiž moc dobře.

18 N. N. | 6. ledna 2014 v 1:14 | Reagovat

Take si neco velmi obdobneho prozivam,take... Sice neni zenaty,ale i tak lze velmi dlouho stridat obrovskou blizkost a projevy lasky s odstupem, oduvodnovanym strachem ze zraneni (i ten vek sedi). Fascinujici, jak moc drive hrda, zadouci a nezavisla holka dokaze ztratit samu sebe - trikrat je jeste v pohode, drzim palce, aby u toho zustalo, a take abys neprobrecela nikoliv dny, ale mesice s hruzou z priblizeni jakehokoliv jineho. Ver, ze k nicemu by to poctvrte a dalsi nevedlo.

19 Al Al | 11. ledna 2014 v 16:26 | Reagovat

některý lidi člověku vyrobí na duši pěknej rigol, ale to není důvod, aby člověk nešel dál za svými sny, ne ? p.s. bloncku bysme někdy měli zatáhnout na místo, kde se o víkendu schází skvostná společnost :o))

20 loury loury | Web | 19. června 2015 v 9:49 | Reagovat

kdo půjčí peníze ještě dnes :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama