Efekt motýlího křídla

7. října 2011 v 7:51 | Citová Prostitutka |  Citová prostituce
Je večer. Každý sedíme ve svém koutku, u svého počítače. Mžouráme do své vlastní obrazovky. Všeobjímající ticho přerušuje pouze monotónní zvuk klikání myši. Pan R se soustředí. Je naprosto pohlcen činností, které se věnuje. Já znuděně procházím oblíbené weby. Po sérii únavných přednášek jsem přišla intelektuálně znavená. Jako kůň.


Jsme spolu a nejsme spolu. Tak zní má diagnóza.

Pan R se na židli mírně zavrtěl. Kdyby se zvednul a šel ke mně, znamenalo by to jediné - dalších pár řádků, které nedopíšu a uložím k ledu.

Zjistila jsem, že v nitru chorobně žárlím. Na hrstku studentek, co učí, na slečny, kterým opravuje počítač, na pohlednou servírku v restauraci. Abych si uchovala alespoň špetku zdravého rozumu, snažím se být občas pryč. Začala jsem znovu trénovat. Ne tak úplně kvůli sportu jako takovému. Nedovolím, aby stereotypní kolotoč všedních dní udělal ze mě někoho, kým bych jinak nikdy nechtěla být. A tak se stýkám se starou partou a pokaždé mírně zatnu zuby, když se objeví pan Z.

Stalo se mi něco hodně zvláštního. Tak zvláštního, že jsem se až přistihla, jak přemýšlím, jestli se mi to nezdálo, anebo se snad nejednalo o optický klam.

Jdu si takhle po našem malém městě kolem hlavní silnice. Proti mně jede cyklista. Všimnu si, že nemá helmu a je oblečen velmi elegantně. Jako když se vyfiknete a jedete jenom za roh pro rohlíky. Když se přiblíží, jako úderem blesku mi ztuhne krev v žilách. Co tu dělá ten potrhlej Chorvat? Tady, desítky kilometrů od svého bydliště? Jen na mě tupě zíral, ale pokračoval v jízdě. Říkala jsem si, co to má ksakru znamenat.

Je ráno. Pan R odchází učit. Dává mi polibek na rozloučenou. Přece jen to všechno stojí za to.

Ten, kdo je stále moudrý, má smutný život.
Voltaire
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hwi Nori Hwi Nori | Web | 7. října 2011 v 15:58 | Reagovat

Někteří motýli jsou vskutku zlomyslní.

2 Nellie Happiness Nellie Happiness | Web | 10. října 2011 v 19:18 | Reagovat

O žárlivosti mi ani nemluv, já jsem žárlivá až to pěkné není :-D ale snažím se to držet na uzdě :-P

3 :Myslící člověk s vrozenou naivitou: :Myslící člověk s vrozenou naivitou: | Web | 10. října 2011 v 19:23 | Reagovat

žárlivost je taky metla, nenechá jednoho stát...
citát na konci :) miluji voltaira

4 S. S. | Web | 13. října 2011 v 22:02 | Reagovat

Žárlivost je šílená, ale Ty jí překonáš:)
(nový blog)

5 Beebe Beebe | Web | 16. října 2011 v 9:48 | Reagovat

Pěkně napsaný :)

6 paranoea paranoea | Web | 18. října 2011 v 23:52 | Reagovat

Přečetla jsem celý tento blog během dnešní mé pracovní směny. Líbí se mi tvůj styl psaní, uvažování, směr života. Líbí se mi to realistické pojetí. Okomentovala bych ti všechny články, ale asi by to bylo.. divné *smích*. Tak se spokojím s tím, že napíšu tenhle a pak budu čas od času checkovat tvé nové zážitky :)

7 Fauve Fauve | 19. října 2011 v 15:38 | Reagovat

Všechny příspěvky jsou super, hlavně svojí otevřeností (dobře, stylem taky). Tohohle být a nebýt spolu bych se bála strašně - a žárlila jako kůň, ne snad na to, jestli by si s některou ze studentek, číšnic či zákaznic na opravu počítače něco začal, ale že spolu zažívají něco zajímavého, zatímco náš vztah je sice poklidný, ale tím pádem taky trochu mrtvý a neinspirující. V každém vztahu by to nadělalo paseku, partnerství má výhodu, že člověk apriori s tím druhým chce hledat něco zajímavého. Musí se nicméně občas hledat, samo to nepřichází.

Anyway, jsem hlavně chtěla říct, že ti štěstí, práci, školu a celý ten kolotoč přeju, ale jak málo teď píšeš mě vysloveně mrzí. :-(

8 Čerf Čerf | Web | 26. října 2011 v 21:34 | Reagovat

Ještěže nám moudrý Voltaire dává trochu naděje :-)

9 bludickka bludickka | Web | 30. října 2011 v 12:47 | Reagovat

Nejšťastnější jsou ti co nejmíň přemýšlí :)

10 inner-games inner-games | 15. listopadu 2011 v 19:03 | Reagovat

Tenhle článek úplně přesně vystihl to, co zažívám teď... vztah jaksi "stagnuje" a já v myšlenkách utíkám k cizím lidem, ke své první lásce a podobně...
Ale potom nějak zjistím, že to za to stojí.
Díky, je mi lépe, když vím, že v tom nejsem sama :)

11 may may | Web | 20. listopadu 2011 v 16:59 | Reagovat

To je tak hezky napsaný... Tvůj blog je jeden z mála, u kterých nejdřív říkám, jestli to není jen umně napsaná povídka na pokračování, a pak mě tak příjemně překvapí vědomí, že se najdou i tací blogeři, kteří dokážou psát o vlastním životě stylisticky na výši a čtivě. Asi budu tvou tvorbu sledovat :)

12 E.liska E.liska | Web | 30. prosince 2011 v 13:40 | Reagovat

Máš moc hezkej blog a dobře píšeš, neuvažovala jsi už nad tím že by jsi své zápisky zpracovala jako knihu?...s radostí bych se do takové knížky zakousla :)

13 J. J. | Web | 8. ledna 2012 v 18:33 | Reagovat

...budu tě sledovat...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama