Yes, we can

8. února 2011 v 22:05 | Citová Prostitutka |  Citová prostituce
Během dlouhé pozdně odpolední sprchy jsem přemýšlela, co dalšího by stálo za to svěřit virtuálnímu listu papíru. Jestli vůbec někoho zajímá, jak jsem panu R po třech dnech odloučení nadšeně skočila kolem krku. Nebo jak jsme se procházeli po Malé Straně až k tiše šumícím břehům Vltavy a na každém druhém rohu zastavovali, abychom se mohli políbit. Chce tohle ještě někdo číst?


Čistě ze zvědavosti jsem se probírala svými starými příspěvky a musím říct, že se mi občas udělalo lehce nevolno. Nade mnou samotnou. Nejvíc snad nad tím, jak obdivuhodně jsem spoustu věcí házela za hlavu. Mimochodem a jakoby nic. Ušla jsem poměrně dlouhou cestu; od dobývání se do kalhot beckhamovských šampónů až po brutální invazi do srdce člověka, co mě naprosto uhranul svojí osobností.

Pan Klobouček mi přiznal, že asi chápe, proč se mi pan R tolik líbí. Měl s ním nedávno u zkoušky tu čest.

Ten život ale má zvláštní smysl pro ironii. Často čítám v komentářích, jak je to celé podivně ujeté. Slečna, co najednou - téměř jako lusknutím prstů - prozřela. Jo, zní to skoro jako nějaké dobře známé stotisíckrát a jednou omílané pohádkové klišé. Realita je někdy vážně zvláštní. Tak jí to, prosím, neberte.

Plánuji, že v létě (až bude dostatek času na zamýšlení se nad nesmrtelností chrousta) se ponořím do kompletování svých mnohdy až drsně otevřených textů. A pak kdo ví. Třeba budou brzy na pultu v knihkupectví. I kdyby ne, svět se nezboří. Konečně jsem si v sobě všechno srovnala.

Na moji online smrt je ještě brzy. A na plnohodnotný život už možná pozdě.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 punerank punerank | E-mail | Web | 8. února 2011 v 22:15 | Reagovat

Na online smrt je vždycky času dost. A je příjemné vidět proměny, pletla se mi ta spousta jmen a stejně jsem si nepamatovala, co bylo s kým:)
Neboj, nikdy není pozdě:)
A dneska nebyl citát.....

2 Ms.Scriptum Ms.Scriptum | Web | 8. února 2011 v 22:16 | Reagovat

Ale pěkný klišé, co si budeme povídat?

3 housefly housefly | 8. února 2011 v 22:21 | Reagovat

to by byla spíš brožura než knížka

4 uajiii uajiii | Web | 8. února 2011 v 22:22 | Reagovat

JO, na pultech knihkupectví bych tě vyděl rád. A na online smrt prď, co bychom si tu sami počali?

5 Vendula Vendula | Web | 8. února 2011 v 22:24 | Reagovat

Jak jsem jiz psala na facebooku ! Dokonalost ! a co se tyce te knihy :-D... sirim tento blog dal a dal a mnohe lidi uz to napadlo.. dokonale se to cte a myslim ze by se to velice dobre prodavalo !

6 miloSKo miloSKo | E-mail | 8. února 2011 v 22:47 | Reagovat

Možno to už nie je tak pikantné ako na začiatku, ale pár blogov podobných ako je ten Tvoj som už zažil, a všetky dopadli podobne. Slečny nakoniec dospeli :-)
Každopádne keď niekto píše zaujímavo, dá sa to čítať, aj keby popisoval každý romantický kút na Malej strane :-)

7 HC HC | Web | 8. února 2011 v 22:53 | Reagovat

Jak se můžeš ptát, zda chce Tvé články někdo číst?

Patříš mezi to nejlepší, co v české blogosféře existuje. Sleduješ-li návštěvnost, musíš vidět setrvalý růst.

Moje přítelkyně Ti vzkazuje, že Tě také ráda čte a byla by moc smutná, pokud bys se psaním skončila.

8 *J *J | Web | 8. února 2011 v 23:08 | Reagovat

A co třeba někdy nějaká zmínka o pánech z dýchánků u piva? (nepamatuju si všechna písmenka)

9 Taychi Taychi | Web | 8. února 2011 v 23:09 | Reagovat

To by byla kniha! Jen nohy v rudých lodičkách a bordelových punčocách :D

10 m. m. | Web | 8. února 2011 v 23:55 | Reagovat

Já si na tu knížku klidně vystojím frontu :) Rozhodně ještě neumírej, možná procházíš sdělovacím útlumem, ale já věřím, že ještě máš co říct - a když ne teď, tak v budoucnu mít budeš, o tom žádná.

11 Nikolas Nikolas | E-mail | Web | 9. února 2011 v 7:10 | Reagovat

Souhlasím s HC :)

12 ovesná vločka ovesná vločka | Web | 9. února 2011 v 9:12 | Reagovat

Kdyby se hlasovalo, tak jedno kopýtko pro pokračování v tvorbě. Nejsem stejná, zažila jsem podobné věci, jen s menší otevřeností, minimem nadhledu a maximálním užíráním sama sebe.

Teď zažívám to, co ty...spoustu krás, které, když se pokusím sdělit světu, zní jako klišé. Vrtá mi hlavou proč to tak je?

Proč jsou věci, které provází lásku, tak často zvány: "klišé, staré obehrané klišé"?

13 Matt Matt | E-mail | Web | 9. února 2011 v 12:25 | Reagovat

Taky jsedm si všiml dost zásadní změny ve tvém myšlení .)

14 Bezejmenná* Bezejmenná* | Web | 9. února 2011 v 17:35 | Reagovat

Knížku bych si stoprocentně koupila.
A jo, chci to číst :).
Na online smrt ještě brzy, jak už tady někdo řekl ;) :).

15 Eloush Prdloush Eloush Prdloush | Web | 9. února 2011 v 19:35 | Reagovat

Jůů, bude knížka? Až se dostane i k nám do města, zajdu si ji koupit ;).

16 renuška renuška | Web | 9. února 2011 v 20:14 | Reagovat

Taky jsem se knížky vždycky bála a přitom to byl můj sen. A zadařilo se - jen se do toho prostě pustit.

Jinak - jo, vyměkla jsi, ale to je prostě jen další fáze života, další z mnoha etap, kterou si musíš projít, aby ses zformovala do jakési výsledné podoby. Bez minulosti bys byla poloviční.

17 JAm JAm | 9. února 2011 v 22:27 | Reagovat

Je zajímavé, že klišé jsou často životaschopnější než kdejaký originální, úžasný nápad....

18 Floweenka Floweenka | Web | 10. února 2011 v 9:23 | Reagovat

Patří to k tobě, takhle se nám to líbí :) Je to asi zajímavější jak my..

19 Jay Jay | Web | 16. srpna 2013 v 16:30 | Reagovat

Netuším proč se takové změně lidi diví. Měla jsem to podobně. Život je jako na houpačce. Byla jsem s člověkem u kterého jsem si byla jistá, že spolu už zůstaneme. A teď jsem znova na začátku cesty.
A tak to prostě je.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama