Sbohem a šáteček z literárního kontejneru

2. ledna 2011 v 17:42 | Citová Prostitutka |  Citová prostituce
Napsáno 28.12. 2010.
Kdyby mi někdo položil otázku, co bych dala za to, aby tu byl pan R se mnou, dlouho bych váhala. Ne snad proto, že by mnou lomcovala nejistota. Naopak; překotně bych přemýšlela, co položit na misku vah, aby se dotyčná věc alespoň trochu vyrovnala absolutní hodnotě hmotnosti jeho přítomnosti.

Posledních několik dní trávím prakticky v izolaci; snažím se soustředit na studium, ale v mé mysli stále parazituje jedna jediná myšlenka. Pan R a jeho dotyky. Pan R a jeho polibky. Jeho hlas, co okamžitě rozkmitá každý atom mého těla. A co teprv jeho pohled, pod kterým bych byla schopná vzplanout, kdyby snad někdo přitom škrtl sirkou. Jestli to nepřeháním? Ani trošku. To mi věřte.

Dost toho dojemného plácání se ve vlastní šťávě. Suchým faktem však jest, že bez něj jakoby pomalu uvadám. Jako rostlinka na poušti. Bez kapky vody. Bez stínu. Všude jen přemíra fotonů a žhnoucí písek.

A přesně v tomhle vrtkavém rozpoložení se nacházím. Konec roku na dohled, tak snad by se slušelo nasadit smířený úsměv a jít dál.

Přeji vám, abyste to také poznali. Abyste poznali, jaké to je, když najednou místo nudného 2D je všechno trojrozměrné. Doufám, že v příštím roce vám - víckrát než letos - zůstane omámeně rozum stát. A že chvění v podbřišku budete mít tak silné, až si uvědomíte, že jsou přece chvíle, pro které (a nejen pro ně) stojí za to žít. Vykašlete se na pitomosti. Buďte sví. A když si půjdete za tím, co chcete, není důvod toho nedosáhnout.

Příští rok na shledanou.
Vaše CP
(Citová Prostitutka nebo Cukrová Panenka?)
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 renuška renuška | Web | 2. ledna 2011 v 17:54 | Reagovat

Věřím Ti každičké slovo, protože vím, jak to všechno krásno chutná. Jaký to je ty zatracený lechtivý motýli cítit, jaký to je hledat něco, co by ty váhy vyrovnalo, ačkoliv víš, že nic podobného zkrátka neexistuje. Jestli je něco zázrak, tak právě láska. Gratuluju, že jsi ve fázi nalezení, vděčnosti a štěstí a přeju Ti, ať tenhle báječný stav nikdy neskončí.
Mám Tě ráda, milá CP (Citová panenko :-) )

2 vítr vítr | 2. ledna 2011 v 18:14 | Reagovat

Ahoj, dobře vím o čem píšeš...  život se musí brát plnými hrstmi, dokud je z čeho ;-)

3 jakub jakub | 2. ledna 2011 v 18:27 | Reagovat

divne, ten pocit znam(no uplne ne)) ale ke kamaradum nikde ne k holce.... O_O ?

4 Nelly June Nelly June | Web | 3. ledna 2011 v 7:58 | Reagovat

Láska dělá divy =)

5 Aailyyn Aailyyn | Web | 3. ledna 2011 v 10:12 | Reagovat

Rok 2010 byl zvláštní. Po mnoha a mnoha letech úporného odmítání si pustit někoho pod kůži prostě přišel někdo, komu se to povedlo (a já skoro ani nevím, jak to dokázal). Takže je mi asi tak nějak podobně, jako tobě. Štěstí, totální neschopnost se soustředit, no prostě mazec. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama