Modřiny ze srdce úderů

21. ledna 2011 v 21:23 | Citová Prostitutka |  Citová prostituce
Ospalé páteční ráno. Ani jsem nebyla s to roztáhnout závěsy; výhled na další chladné betonové kolejní bloky by mé estetické cítění vůbec nepotěšil. Líně se převaluji v posteli pana R, ve které mě nechal spát, ačkoliv sám šel plnit neodkladné povinnosti postgraduálního studenta. Ta důvěra, s jakou mi dal pusu na mou rozespalou tvář a řekl, že pokud chci zůstat, můžu, se mi nesmírně zamlouvala. Jasně, že jakmile odešel, oka jsem už nezamhouřila. Přemýšlela jsem nějakou dobu o nás a ve finále si stejně vytáhla z batohu laptop, protože mít to černé na bílém ve mně probouzí takový zvláštní pocit sebeuspokojení.


Tvoje rty jsou stvořeny k líbání.
Nejvíc ti to stejně sluší takhle; když na sobě nic nemáš.

Nejsem schopná odolat jeho slovům, natož dotekům. Když se mě ptal, co se mi líbí, měla jsem mu říct, že mám skoro orgasmus, jakmile mě vezme třeba jen za ruku?
Zvláštní věc, ta láska.

Pozval mě na týden do Itálie. Za sněhem, na lyžovačku, spolu s jeho přáteli. V souvislosti s lákavou nabídkou se mi vybavila většina mých úsměvných zimních trapasů: jak jsem spadla ze sedačkové lanovky, jak jsem byla nemožná, měla-li jsem jet na pomě, jak křečovité jsem dělala obloučky. Přesto bych byla bývala s radostí kývla. Akorát ten termín! Tak mi snad ukáže alespoň fotky.

Malá ranní retrospektiva mě celkem unavila; odložím notebook a natáhnu se. Na chvíli, dokud mě pan R polibkem (či zoufalým bušením na dveře) neprobudí.

Pan R se brzy odpoledne vrátil, zašli jsme na oběd a pak si dlouze anglicky povídali; to prý abychom trochu procvičili cizí jazyk. Baví mě jeho jemně pedantské sklony, to jak mě opravuje; dělá to s takovou až téměř hmatatelnou něhou. Co mě toho dne překvapilo nejvíc, byl telefonní rozhovor mého milého a jeho staršího bratra. Za úvodní frází 'jak se máš' následovala štiplavá otázka, myšlená samozřejmě v tom nejlepším. Kdy nám tu svou slečnu přivezeš ukázat?
Aha, takže už o mně doma mluvili. Od té doby mám úsměv od ucha k uchu.

Opět jsem stála na peróně hlavního nádraží. Pozvedla jsem ruku a zamávala; v druhé jsem držela ještě horké latté. Tentokrát nebyl jeho odjezd tak dramatický. O to víc jsem si jej však vychutnala. Vím, že se mi vrátí.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 m. m. | Web | 21. ledna 2011 v 22:14 | Reagovat

:)

2 Azazelia Azazelia | Web | 21. ledna 2011 v 22:42 | Reagovat

To je tak krásnéé:) Úplně si dokážu představit jak si musela zářit štěstím, když jsi zjistila, že se o Tobě zmínil doma a tak :) děsně milé :)

3 Mandelinka Mandelinka | Web | 21. ledna 2011 v 22:42 | Reagovat

Krásné =o)

4 little-smile-girl little-smile-girl | Web | 21. ledna 2011 v 22:46 | Reagovat

moc hezké :-)

5 Ejdý Ejdý | Web | 21. ledna 2011 v 22:49 | Reagovat

Tak, jako ty visíš na něm, já visím na každém tvém slově, už aby byl další článek!

6 Bezejmenná* Bezejmenná* | Web | 21. ledna 2011 v 23:30 | Reagovat

:)))

7 Pochybující Pochybující | 22. ledna 2011 v 0:22 | Reagovat

Ahoj, náhodou jsem objevila tvůj blog a bědlivě pročetla tvůj "příběh", ježto zde anonymně a exhibionisticky předkládáš. A nyní dovol, abych zapochybovala. Věz, že se pohybuji v prostředí velmi krásných a pro muže atraktivních dívek i žen a mnohé z nich jsou velmi inteligentní. A moje teorie odvozená z empirie říká, že míra krásy a nedej bože i vysoké inteligence snižuje četnost nabídek od mužů. Muži se podvědomě obávají odmítnutí, domnívají se, že tak atraktivní dívky jsou jistě zadané, a tak je pro ně mnohem snazší oslovit o něco "ošklivější", o něco "hloupější" dívku, která je pro ně mnohem dostupnějším potenciálním cílem. Málokdy se stává, že běžně v reálu existují páry (pomineme-li rádoby celebritní páry modelka/krásný fotbalista)krásný muž/krásná žena. Též pochybuji o schopnosti vypořádat se vnitřně sama se sebou v takové vztahové pavučině, kterou popisuješ v archivu. Buďto máš diagnozu nymfomanka, sociální psychopat, mstíš se, máš malé ego a nebo si také myslím, že nejsi latentní sadista, ale masochista. Je také možné, že se mýlím a za obrazovkou PC sedí obyčejná žena a baví se tímto scifi-pseudopříběhem. Každopádně ve čtení budu pokračovat, neb mě baví tvůj jazyk, tvé vyjadřovací schopnosti, což mi napovídá, že budeš zřejmě starší než 2O let :-) Ale je to opravdu zábavná představa...

8 Floweenka Floweenka | Web | 22. ledna 2011 v 2:22 | Reagovat

Fňuk..
Ať za tímhle stojí kdokoliv, dala mi zábavu na tři hodiny. To je 360 minut deníkových zápisů, snadných a zábavných jak populární kniha, plných myšlenek, které si chci zapamatovat..
Emoce se ve mně kroutí. Já to ještě nezažila. Lenka Lanczová mi to dřív vyprávěla, ale měla jsem to za pohádky.. takže ona ta láska fakt je?

9 renuška renuška | Web | 22. ledna 2011 v 8:02 | Reagovat

Na hory jsem s mužem jezdila vždy s tím, že svůj osobní přístup k lyžím a vysokým kopcům nemíním kvůli nikomu měnit. Už jen fakt, že jsem se naučila vůbec lyžovat!!! Poma byl můj úhlavní nepřítel do té doby, než se jeden nešťastník z řady pomocníků neslitoval nad věčně padajícím pytlem brambor a nevysvětlil mi, jak mám nasedat.

No a taky plně chápu tvou radost, že už nejsi "tajná" a tvůj milý tě zveřejnil, alespoň slovně. I mně to tenkrát ohromě pomohlo v tom si ujasnit, jak to s námi vlastně je. Až na to, že po seznámení s rodinou, které bylo z mé strany příšerně nervózní, ale časem se vše srovnalo do příjemné roviny, mi dal kvinde. Denně míjím dům jeho syna, zdravíme se a já si říkám: "Zda-li pak otálel s oznámením, že to se mnou skončil, stejně dlouho, jako když to se mnou začal?" No, může mi to být fuk. Teď asi už úplně ...

10 Aailyyn Aailyyn | Web | 22. ledna 2011 v 11:42 | Reagovat

[7]: Amen. Chybí už jen "zazvonil zvonec a pohádky je konec". :-))

11 jakub jakub | 22. ledna 2011 v 19:51 | Reagovat

[7]:  casto slichavam tezi ze krasne zeny se spatne oslovujou, ale zatim ze zivota pozoruju opak a na rovinu zena ,ktera nezaujme se ani neoslovuje

12 lenny lenny | Web | 22. ledna 2011 v 22:48 | Reagovat

[7]: já snad znám i krásné a (inteligentní, no nevím jestli je to to pravé slovo, u ženy bych použila spíš že jsou moudré) a milé a věrné a obětavé... Jsou. Ale mají obvykle jednu velkou chybu: jsou vdané :( A to snižuje množství nabídek téměř na nulu...
Já bych tomu věřila. Proč by ne, mě to zase tak scifoidní nepřijde. Sama zažívám (troufám si říct) mnohem propletenější scifi (ale nepíšu o tom, jenom v náznacích). I příběhy mých známých jsou propletené. Spíš mi připadá zvláštní, když někdo projde životem bez citových zmatků a bez komplikovaných vztahů.

13 Eloush Prdloush Eloush Prdloush | Web | 23. ledna 2011 v 7:45 | Reagovat

Piš dál! Pak spoj všechny články citové prostituce do jednoho celku a vznikne nádherná kniha, kterou si koupím za své kapesné!
Doopravdy, jsi talentovaná :)!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama