Don't worry, die happy

4. října 2010 v 23:47 | Citová Prostitutka |  Citová prostituce
Původně jsem o NĚM nechtěla psát. Obávala jsem se, aby se nestal podobný kiks jako s panem Tajemným; zmíním se o něm a za krátký časový úsek ho zavrhnu. Přece jen, nerada bych vám motala hlavu víc, než je nutné.


O kom to tedy vůbec mluvím. Asi nejvýraznější člověk z mého ročníku si usmyslel, že by bylo fajn mě sbalit. A tak nevynechá jedinou příležitost, kdy mi může dokola opakovat, jak jsem skvělá a jedinečná. Smůla je, že si to zřejmě opravdu myslí. Kdyby snad byl s to mě prohlédnout rentgenovým zrakem (nebo mi nedej bože číst myšlenky), vsadím se, že by hodně rychle vzal nohy na ramena. Každopádně - dostala jsem bílou růži a k tomu spousty lichotek. Ne, nejsem ta, se kterou by si bylo radno něco začínat.

Už jen proto, že se po škole spokojeně promenáduju zavěšená do pana Kloboučka. Včera jsme jen tak leželi a drželi se za ruce. Ve vší počestnosti. Nebyla jsem úplně ok, protože jsem měla PMS. Ale s ním to bylo mnohem lepší, než kdybych si vzala ibalgin. Jeho přítomnost mě uklidňuje a burcuje zároveň. Vyvolává ve mně prostě zvláštní pocity. Ale to je jiná kapitola.

Pan O je do dvou měsíců zpátky. Nevím, co s ním. Zavolat mu a rozejít se je naprostá srabárna. Dlužím mu alespoň jeden upřímný pohled z očí do očí. Takže budu čekat.

Začala jsem opět trénovat, a tak jsem opět v kontaktu s panem P. Dlouho jsme se neviděli, tudíž náplň posledního tréninku bylo roztržité tlachání o všem a o všech, které přerušil až příchod jeho, hmm, dozorkyně, bachařky, nebo chcete-li, přítelkyně. Chudák holka to má docela blbý. Jsou spolu od jejích nácti, pomalu jí tikají biologické hodiny. A přirozeně se pan P všemožně brání, aby nemusel řešit, co s něčím malým a ufňukaným.

Když jsem u těch prťat, uvědomuju si, že Vašut už asi má dalšího potomka. Nebo brzy bude mít. Ta jeho šedá myška měla koncem jara už opravdu pěkně kulaté bříško. Takže ať žije spojená rodina. Užijte si to.

Tohle možná byla ironie.

Podle toho, po jakém dobru toužíte, záleží na tom, jaké zlo budete tolerovat.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Tabitha ren Moore Tabitha ren Moore | Web | 5. října 2010 v 12:20 | Reagovat

citátek jako vždy pravdivý .hmm nezávidím dylema ohledně pana O ,ale to nějak zvládneš....

2 Bezejmenná* Bezejmenná* | Web | 5. října 2010 v 17:26 | Reagovat

krásný citát.

3 s-chanel s-chanel | Web | 6. října 2010 v 13:06 | Reagovat

pěkně napsané

4 Tátova holka* Tátova holka* | Web | 6. října 2010 v 19:35 | Reagovat

Holka, ja te obdivuju. Vazne. Jak to vsechno zvladas? Ze nemas vycitky nebo tak neco... Taky bych to chtela umet. Proste si to jenom uzivat. Mesic spim se zenatym chlapem a mam pocit, ze se z toho co nevidet zblaznim...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama