Království all inclusive

27. srpna 2010 v 11:03 | Citová Prostitutka |  Citová prostituce
Další rande s panem K nakousnutí se konalo tentýž den, ale večer. Trochu jsem se podivila jeho workoholismu; slíbil, že dorazí kolem deváté hodiny, do té doby bude pracovat. Nezná totiž víkendy. V sedm hodin mi volal, jak to nemůže beze mě vydržet a že čeká před domem. Rozmrzele jsem si v rychlosti dosušila vlasy, sbalila nádobíčko na čočky a vyrazila.


Od našeho sexuálního faux pass neuběhlo ani 24 hodin a pan K nakousnutí to zkoušel znovu. Jenže nejdřív mě vzal na tour po dalších luxusních podnicích, ujišťoval mě, jak pro mě udělá všechno na světě a že by beze mě nemohl žít. Miluju tě slýchám v každé druhé větě a v každé smsce. S intenzitou svých vyznání si opravdu hlavu nedělá.

Vrátím se k večeři. Kdysi jsem o stylové restauraci, kam mě pan K nakousnutí pozval, četla v jednom poměrně exkluzivním gastro průvodci. Psali tam samé chvály; a musím říct, že autor ani v nejmenším nepřeháněl. Bříškem se mi rozlévalo blaho. A taky mírná nervozita. V autě jsem si nechala kabelku; připadalo mi absolutně zbytečné, abych ji tahala s sebou. Vyndala jsem si z ní jen mobil a požádala pana K nakousnutí, zda by si ho nedal k sobě. Když jsme čekali na objednávku, vytratil se na toaletu a strávil tam poměrně dlouhý časový úsek. Hned jak se vrátil, navrhl nové téma ke konverzaci. Bavili jsme se o bývalých partnerech a o nevěře. Nenucená debata; ale jakmile mi vrátil telefon, došlo mi to. Moje naivita nezná mezí. Podle několika otevřených aplikací v mém smartphonu jsem usoudila, že to, co dělal na záchodě, nebylo jen běžné vykonávání potřeby. Pan K nakousnutí mi drze projel přijaté zprávy a pár dalších, už o něco méně zajímavých, aplikací. Opravdu nevím, zda má ponětí o panu O, jestli si pročítal textovky od pana Z, oplzlosti od pana Tajemného či čistě mé soukromé záležitosti, co jsem svěřovala Bloncce. Musím si dávat větší pozor. Heslo dne je delete.

Každopádně mu nově nabyté informace nezabránili v tom, aby mi znovu začal skládat poklony. Šli jsme k němu, otevřeli láhev vína, ke které bych se pro její cenu asi jen tak nedostala, a povídali jsme si. Stále jsem přemýšlela, co všechno se z toho proklatého přístroje o mně dozvěděl.

"Miluju tě", zašeptal polohlasem, dívajíc se mi zpříma do očí.
Už je to tady zase, posteskla jsem si.
"Miluju tě", zopakoval.
Ticho.
"Miluju tě, a ty?," naléhal.
Důkladně jsem se napila toho úžasného moku, poválela ho na patře, abych získala čas, podívala se mu do očí a odpověděla. Vsadila jsem všechno na jednu kartu; na kartu hrané upřímnosti.
"Víš, mám tě ráda. Hodně ráda. Ale opravdu ti nemůžu říct nic víc. Známe se tak málo, nechci ti lhát. Nezlobíš se?"
Pan K nakousnutí se zatvářil, jako bych mu zabodla nůž do hrudi. Obklopilo nás další ticho.
"Stejně tě miluju. A už tě nikam nepustím, moja princezna," řekl. A dál už jsme o směšných citech, co ke mně chová, nebavili.

Po dvou skleničkách jsem si připadala, jako bych pila celý večer jen vodu; mysl čistá a schopnost racionálně uvažovat ani náznakem nevybočovala z obvyklého normálu. To jen pan K nakousnutí neohrabaně vrážel do nábytku, když se pokoušel o pohyb. Svěřil se mi, že nepil devět měsíců.
Souložit s mužem z jihu je jiné. Už jenom to, jak k tomu přistupuje, by mě bylo bývalo rozhodilo, kdybych nebyla dostatečně vyšokovaná z minula. V celém aktu mi byla přisouzena striktně submisivní role. Takže jsem jen ležela. Měla jsem pevně zavřené oči a čekala, až to skončí. Pan K nakousnutí si stále neoholil tvář, a tak každý jeho polibek byl doslova škrábající peklo. Jako by nestačilo, že už tak to bylo dost, já nevím, asi nedůstojné. Tedy pro mě.

Za to, že jsem to bez nějakého většího odporu vydržela, mi koupil, na co jsem si ukázala. Tak si to po ulici vykračuji v pěkných nových botách a říkám si, jestli mi ty vyšukané věci za to vůbec stály. Připadám si jako zlatokopka. Možná to není jen zdání mojí dosti pohnuté mysli; tohle monstrum, co se v podstatě zajímá jen o bankovní účet svého milence, ze mě prostě udělali chlapi.

Další den jsme spolu spali znovu. Už to nebylo tak zlé; dokonce se mi to líbilo. Jenže po celé promilované noci mi zůstaly akorát kruhy pod očima, příšerný spánkový deficit a ospalá nálada. Pan K nakousnutí zářil štěstím a já se celá zvadlá dopotácela k sobě domů. Potřebovala jsem si spravit náladu, a tak jsem ještě téhož dne trávila večer ve společnosti pana Z. Poprvé jsem doopravdy ocenila, že po mně nic nechce (společnou budoucnost, děti) a na nic se mě neptá (kde a s kým jsi byla). Bylo to procítěné a něžné. Oči jsem přivírala, abych si to víc vychutnala. Nikoli ve zbožném přání, aby byl konec.

Pan K nakousnutí mi nabízí príma věci. Víkendy v zahraničí, večery v shopping centrech a restauracích s michelinskou hvězdičkou, život v jeho luxusním apartmánu. Zlatá nablýskaná klec. Mobil se mi nezastaví; tu smska, tu hovor, kdy opatrně sonduje, jak se má jeho princezna. Jsem středem jeho vesmíru. Nosí mi po kvantech bílé růže, ruší obchodní schůzky.

Co s ním. Chopit se šance a po jeho boku procestovat půl světa, ačkoliv mě srdce táhne jinam? Bloncka mi ho trochu závidí a tvrdí, že mám z něj vytřískat, co se dá.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Matt Matt | E-mail | Web | 27. srpna 2010 v 14:16 | Reagovat

To bylo ošklivé to s tím mobilem, aby se zněj nevyklubala stíhačka, co které musíš pravidelně hlásit, kde seš a co tam děláš a s kým...

Taky bych z něj vytřískal, co se dá :)

2 renuška renuška | Web | 27. srpna 2010 v 21:50 | Reagovat

I přes lákavé zítřky bych volila variantu ZDRHAT. Ty nejsi typ skřivánka, co by si do smrti v té zlaté kleci nesměl ani pípnout. Nenech se utáhnout na vařené nudli, třebaže v podobě luxusních věcí, dní, zážitků. Toť můj názor.

3 Mili Mili | 27. srpna 2010 v 23:29 | Reagovat

No Já osoně zastávám názor zdrhat zdrhat a zdrhat. Chlapů jsem sice měla málo ale v lidech se vyznám, aspoň se mi zdá. Úplně souhlasím s Renuškou.

4 Jana Jana | Web | 28. srpna 2010 v 14:28 | Reagovat

budu souhlasit s komentáři nade mnou, zdrhat, podle mě je poněkud majetnický a to s mobilem na důvěře také nepřidá

5 JAm JAm | E-mail | Web | 29. srpna 2010 v 14:23 | Reagovat

prachy nejsou všechno...

6 citovaprostitutka citovaprostitutka | 29. srpna 2010 v 22:04 | Reagovat

tak vám vážně nevím. Ale začínám mít pocit, že to takhle dlouho nevydržím...

7 Nellie Happyness Nellie Happyness | Web | 14. ledna 2011 v 22:48 | Reagovat

Vážně tak trochu zlatokopka:)

8 Molly Molly | 25. ledna 2011 v 14:16 | Reagovat

Zdrhat,... aby to pak nedopadlo nějak blbě :-( si fajn tak honem pryč od něj i když to bude asi hodně těžké ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama