Idioto

16. srpna 2010 v 19:42 | Citová Prostitutka |  Citová prostituce
Otočila jsem se ze sedadla spolujezdce k novým pasažérům a potřásla si s nimi rukou. Nemohla jsem si nevšimnout, jak mě sjíždí pohledem. Mlsným pohledem. Pan K nakousnutí mě upozornil, že s nimi můžu mluvit anglicky. Hello guys, usmála jsem se ně. Načež pan K nakousnutí šlápl na plyn a rozjeli jsme se do jednoho z nejdražších klubů ve městě, kam se chodívají bavit pouhé dvě sorty lidí: zlatá mládež a movití cizinci.



Pan K nakousnutí si přátelsky poplácal po ramenou s vyhazovačem, zřejmě dobrým kamarádem, a celá naše pětičlenná skupinka proklouzla bez placení. Necítím se úplně OK ve společnosti nadutých naleštěných lidí (jak pan O s oblibou přezdíval arogantním boháčům). Mainstreamový proud, co rozechvíval všechno kolem, taky zrovna nelahodil mému uchu. Děs běs; jakmile jsem do klubu vkročila, doufala jsem, že se odtamtud co nejdřív vypařím. Což se mi povedlo o dvě mochita později, když jsem vytrvale dělala lehce unuděný kukuč na svého, no, pro dnešní večer asi přítele.

Pan K nakousnutí mluvil se svými známými rychlou chorvatštinou, pořád se něčemu smáli a já sedíc vedle nich pozorovala vyžehlené slečny s vuittonkami a mladé hejsky oblečené v poslední kolekci světových značek. Tohle je svět pana K nakousnutí. Sem se skoro každý chce dostat; ale je vůbec o co stát? Přetvářka, nabubřelost a facelifting. Vítejte mezi elitou.

Požádala jsem pana K nakousnutí, aby mě odvezl domů. Sice se chvíli snažil, abych změnila názor a přespala u něj, ale celkem brzo si uvědomil, že moje ne je prostě NE. Na každý pád jsme stejně ještě museli k němu; pro mé věci. Chtěla jsem to sfouknout rychle. Byly dvě hodiny ráno a já nemyslela na nic jiného, než na svou postel a vydatný, nikým nepřerušovaný, spánek.

Pan K nakousnutí mě povalil na postel a řekl, že by chtěl jen deset minut a pak pojedeme. Souhlasila jsem. Samozřejmě že to nebylo deset minut, ani dvacet, spíš tak hodina. Dost neobratně se mi dobýval do kalhot a velmi dlouho mi to dělal ústy. Proti tomu se nedalo protestovat. Namítat bych mohla snad jen něco proti jeho strništi, co opravdu výrazně škrábalo, ale protože jsem byla ve fázi útlumu a vzrušení zároveň, tak tohle se promíjí. Všechno v mezích normy, ale jen do té doby, než si rozepnul kalhoty a já v šeru rozeznala obrys toho, co chce do mně strčit.

Bylo to hodně velký. Jak do délky, tak do šířky. Hlavou mi nejdříve prolétlo, že jsem nikoho tak bohatě vybaveného snad nikdy neviděla. Druhá myšlenka byla ryze pragmatická: to bude bolet. Vzpomněla jsem si, jak jsem mu ještě před pár hodinami tvrdila, že žádný sex nebude, protože se známe tak málo. A se teď do mě - i přes mé výslovné přání - snažil svůj obrovský úd zasunou.

S vypětím všech sil jsem ho povalila na záda, sedla si obkročmo na něj a řekla mu, že s ním spát nebudu.
Proč??? Já tobě nelíbit?, zeptal se překvapeně.
Jednoduše jsem mu vysvětlila, že jestli mě večer nevnímal, tak jsem se zmínila o tom, že je na to ještě moc brzo. Jo, tohle je úhybný manévr. Zpanikařila jsem z toho, co měl mezi nohama. Už už se chystal k obhajobě, ale vytasila jsem další argument.
Neberu antikoncepci, nechci mít bejby, víš.
To já nevěděl. (Nevěděl, ale místo, aby se předem zeptal, radši by se mnou vyspal a řešil to až potom, tedy jestli vůbec. Čímž mě vytočil - a začala jsem být naštvaná.)
Takhle bez ničeho to dělat nebudem, jo?
Touhle otázkou jsem si pěkně zavařila. Následovala zhruba čtvrthodinová hádka o to, jestli spolu budeme spát nebo ne. Z principu a z tvrdohlavosti jsem si stála za svým; tedy že nikoli. Pan K nakousnutí několikrát přísahal na celou svou rodinu, že se do mě neudělá, což mi přišlo víc než směšné. Pak nesčetněkrát přísahal i na Boha; a to mě popudilo snad ještě víc. Prohlásil, že není idioto, aby mě měl jen na sex, ale že teď moc chce. Aspoň jen na krajíček. Striktně jsem odmítla. Započal skoro s citovým vydíráním; pokud mu věřím, mám ho do sebe pustit. S tím se trochu přepočítat, protože tyhle fráze na mě zrovna příliš neplatí. Vstala jsem z něj a řekla mu, že už na to stejně ani nemám chuť. Pevně mě svíral za obě zápěstí a nenechal mě odejít. Pořád mlel něco o Bohu a o rodině.

Naše pře vygradovala do absurdity. Chvílemi jsem měla strach, že mě snad znásilní. Nevím, co bych dělala. Asi nic. Hlas se mi chvěl. Znovu jsem požádala, aby mě pustil. Pan K nakousnutí povolil stisk a omluvil se mi. Na závěr se zeptal, jestli se zlobím. Přitakala jsem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Matt Matt | E-mail | Web | 16. srpna 2010 v 20:02 | Reagovat

Jsi asi hodně šukézní, přestává se ovládat :-)

2 tsitsuskha tsitsuskha | 16. srpna 2010 v 21:08 | Reagovat

nepáči sa mi, nikdy sa mi nepáčil. bol príliš dokonalý.

3 Tabitha ren Moore Tabitha ren Moore | 17. srpna 2010 v 10:27 | Reagovat

I dokonalost má své chybičky,protože nic jako dokonalost není.Upřímně asi bych se po nějaké monstrozní velikosti vyděsila taky :-)

4 Ta obyčejná^^ Ta obyčejná^^ | Web | 17. srpna 2010 v 12:45 | Reagovat

Tady na tom blogu se mi vážně líbí..:D

5 JAm JAm | Web | 17. srpna 2010 v 17:56 | Reagovat

Vím o čem mluvíš holka.... :) a chápu.

6 renuška renuška | Web | 20. srpna 2010 v 19:17 | Reagovat

Začínám se o Tebe bát, princezno. Přes veškerou Tvou hrdost a tvrdost, kterou si v sobě neseš, se o Tebe bojím. Opatruj se!

7 Molly Molly | 25. ledna 2011 v 14:06 | Reagovat

Beru zpět co jsem napsala o tom že bych si ho nechala ...!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama