Hovor přes kanál La Manche

5. srpna 2010 v 10:44 | Citová Prostitutka |  Citová prostituce
I nadále se snažím udržovat alespoň tenkou komunikační nitku mezi mnou a panem O. Chtěl by mi zavolat, ale hovor do střední Evropy je o dost dražší než do Bangladéše, takže bych se asi v rámci udržení nějakého jakž takž setrvačného vztahu měla přestěhovat. Po panu O se mi stýskalo několik prvních dní, ale teď necítím prakticky nic. Jsem apatická; raději nad tím ani moc nepřemýšlím, protože současný stav věcí mi vlastně vyhovuje.


Je pryč skoro měsíc. A teprve včera vytočil moje číslo. Z jeho hlasu zněla úzkost a beznaděj. Zároveň mírně pookřál, když mě slyšel. A protože jsem prý droga, krátce mi brnknul ještě dnes. Na závěr hovoru řekl ty dvě slova. Odpověděla jsem jako papoušek bez mozku. Já tebe taky. Zavěsil. A já se rozbrečela.

Jsou vítězství, která vedou do slepé uličky, stejně jako prohry, jež otvírají nové cesty.

Připadám si jako ředitelka vesmíru, když mám kolem sebe úctyhodný počet obdivovatelů, co mi neustále připomínají moji dokonalost. Potřebovala bych asi pořádně nakopnout. Jinak se z toho bahna nevyhrabu.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 renuška renuška | 8. srpna 2010 v 20:57 | Reagovat

Nevybereš si. Ale říkat něco ze zvyku a apaticky je tak hluché, že je snad lepší být zticha. Ta věta o výhrách a prohrách se mi moc líbí. Tedy, všechny Tvé věty se mi líbí, ale tato obzvlášť. Děkuji za ni.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama