Fajn depka

3. srpna 2010 v 16:48 | Citová Prostitutka |  Citová prostituce
Napsáno v pátek.

Tak si tak přemýšlím a kynu (hříšně se krmím čokoládou, ačkoliv je večer) a napadají mě poměrně bizardní situace a možné vývojové scénáře. Zkusila jsem si položit otázku, za čím se to vlastně ženu. Kdy budu konečně sama se sebou spokojená. Tedy ne, že bych byla v bůhvíjaké krizi, jen se čas od času zmítám v poměrně širokém spektru, které je ohraničeno pocity fajn a depka. Aktuálně se nacházím někde při spodním okraji. Mám mírnou depresi, která se vyznačuje absolutním nezájmem o okolí a o svůj zevnějšek, uvědomělou pasivitou a touhou usnout a probudit se jako někdo jiný.


Nevím, kde vidím konečnou. Mělo by to být něco neabstraktního a neimaginárního, čeho až dosáhnu, budu kontinuálně vrnět a příst. Jestli to jen není hloupá pohádka, kterou nás všechny krmí od dětství; že každá cesta má cíl. Jednou jsem se na tohle téma bavila s panem D. Pan D je totiž zatvrzelý machiavelista. Jeho přesvědčení, že účel světí prostředky, ovšem trochu pozbylo na hodnotě, když jsem vytasila se svým argumentem. Co když je cíl sama cesta. Hm?

Snažím se přijít na kloub tomu, proč mám neustále nutkání vrhat se po hlavě do sexuálních dobrodružství. Svým způsobem je to pro mě dost destruktivní záležitost; ale nemůžu říct, že bych snad ustrnula na místě. Je mi dvacet a spala jsem s šesti muži. Ani s jedním jsem neplánovala, že to bude na jednu noc, tak o mně, prosím, netvrďte, že jsem děvka. Šukám prakticky od šestnácti, což v chladné řeči statistiky znamená, že jednoho chlapa mám v posteli jeden a půl roku. Jsem tak dokonale vybouřená, že kdyby snad přišel ten pravý (další pohádka našich babiček), dám ruku do ohně za to, že nebudu v budoucnu strádat kvůli tomu, že mi ujel vlak. Ale. Ale zároveň si sama kolem sebe stavím ochranné mantinely, aby o mě dotyčný nezavadil. Nechci být závislá!

Dokonalá kontradikce. Možná by stačilo jen méně přemýšlet; a hned jsem o jednu vrásku hezčí. Ještě k té své veselé šestici. Ani jednoho jsem doopravdy nemilovala. U dvou, možná u tří, jsem si to chtěla myslet. Jako Citová Prostitutka jsem se rozhodla nic neskrývat. Nejde o to, že bych něco tajila vám. Ale sobě.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 renuška renuška | 3. srpna 2010 v 21:35 | Reagovat

Výborný článek, CP!
Hodně otevřený a nejde o sex, ale o upřímnost k sobě samému. I cesta může být cíl, zpívají Mňága a Žďorp, takže proč ne? Z mého hlediska poznatek: ve svých dvaceti jsem měla tři muže. Ve svých třicet jsem měla tři muže. Ve svých třiatřiceti jich mám šest. Průměr od šestnácti? Nechce se mi počítat. Ale o ujíždějícím vlaku si myslím své :-D. Zkouším ho dohnat. V sexu i lásce, kdy hledám TOHO PRAVÉHO. Baví mě být karbaníkem :-D :-D :-D

2 tweety tweety | E-mail | 9. srpna 2011 v 9:45 | Reagovat

tak do teďka jsem si myslela  že jsme si docela podobné,ale asi ne...mně je 17 a měla jsem snad v posteli 10 kluků,asi to je se mnou zlý :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama