Roztrhaná na tisíc kousků

14. června 2010 v 11:32 | Citová Prostitutka |  Citová prostituce
Takhle přemáhat jsem se už dlouho nemusela; a dlouho snad už ani nebudu. Slečinka z města si sbalila kufr plný fajnového oblečení a šminek a vyrazila s panem O na plánovanou family párty. Představovala jsem si, jak budu dva dny v naprosté křeči. Seznamka s širším rodinným kruhem pana O mě mohla jedině překvapit. Byla jsem připravená na nejhorší. Tedy spíš smířená s nejhorším. Pohltil mě flegmatismus.


Socialistická chata. Suchý záchod. Žádná sprcha. Civilizace na míle daleko. Všude jen řev ptáků a ukvákaných žab. Ale velmi, velmi milí rodinní příslušníci. Jejich největší starostí - po dobu mého pobytu - bylo neustále zjišťovat, zda nemám hlad.

Ledy pookřály večer, kdy jsem si nad několikátou lahví vína potykala s mamimou mého zkouřeného vyvoleného. Pokud někdy budu v roli snachy, chci přesně tuhle tchýni. Cítila jsem se opravdu dobře. Jednoduše řečeno - všichni na mě působili jako nevtíravá reklama na dokonalé rodinné štěstí.

Druhý den do mě u slavnostní tabule opět něco cpali. Ozývalo se jen cinkání příboru a tlumené mlaskání. Zapípala smska. Pan Z psal, že by mi ji rád vylízal. Usilovně jsem se snažila zachovat dekorum a oficiální ráz situace, a tak jsem nedala na sobě nic znát. Při zdvořilostní konverzaci s babičkou pana O jsem mu odepsala, že bych taky ráda masáž. Odjížděla jsem tedy v dobré náladě a přejedená k prasknutí. A těšila se ještě toho večera na pana Z. Měla jsem na něj neskutečnou chuť; až mě to děsilo.

Je neuvěřitelně osvobozující, že mu nemusím vysvětlovat kdy, kde a co dělám. A on to samé; dokonce si myslím, že by mě to ani nezajímalo. Tajně se sejdeme, bavíme se o věcech, co nás zajímají, rafinovaně si jeden s druhým hrajeme a pak to odpískáme. Jenže mantinely, kam jsme byli s to zajít, se začínají smývat. Nevím, zda se mám bát.

Nešukali jsme spolu. Ale milovali se. Nepatrný - a přesto podstatný - rozdíl mezi těmito dvěma termíny snad nemusím objasňovat. Poprvé v tom byla špetka něčeho jiného, než je živočišná touha a nezkrotná vášeň. Bylo to krásné; ale přesně tohle je cesta do pekla. Roztrhalo mě to na tisíc kousků.

A vidím tu další komplikaci. Začali jsme plánovat. A jeden s druhým počítat. Aniž bych chtěla, neviditelná smyčka mezi námi nás stahuje. Pan Z se mě zeptal, jestli bych chtěla jít na thajskou masáž. Odpověděla jsem, že ano. On na to OK, že ji pro oba objedná. Čímž jsem byla donucena najít přesné datum, kdy mám čas. Takže mám teď v diáři napsáno Pan Z - masáž a nemůžu se z toho nijak vykroutit. Vlastně ani nechci.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 renuška renuška | Web | 14. června 2010 v 17:48 | Reagovat

V podstatě hodně pozitivní článek, kdyby ... kdyby z toho nebylo cítit souboj svobody se zamilovaností? Volnost se závazkem? Jedno žiješ, druhé podvědomě chceš, ale jinde, jinak, s jiným? A najednou rána a ... Obávám se, že i přes všelijaké sebezapření bych dopadla takhle daleko dřív než Ty.

PS: S panem "karbaníkem" jsme pokročili podobně; hodně podobně jako Ty s p. Z komunikujeme, akorát že u nás se už od začátků hovoří a píše o milování. Bojím se prolomení nezávislých ledů a pouhopouhých rádoby mileneckých vztahů, které z ničehonic nadhodí, že by se rády staly vztahy milostnými. Ou! To bude bolet, to bude bolet!

2 citovaprostitutka citovaprostitutka | E-mail | Web | 14. června 2010 v 20:00 | Reagovat

Souboj je silné slovo, jen je potřeba dát si pozor, aby se mi to nevymklo z rukou. A netransformovalo v něco, s čím můžu jen velmi omezeně manévrovat. Pro mě je prioritní, abych byla spokojená já. Až potom (možná) ti okolo.

Tak se mi zdá, že oba chcete. A hodně. Jen je potřeba prolomit bariéru prvního kroku. Takového, který se nedá vzít zpět a nastartuje něco nového. Něco, co se dosud odehrávalo pouze mezi řádky.

3 renuška renuška | Web | 15. června 2010 v 11:11 | Reagovat

[2]: Tak na téma "sebeobětování" a "to dělám hlavně pro štěstí druhých" jsem dnes s "karbaníkem" vedla hodně vážný hovor. Sama jsem byla dlouho tou, která žila pro druhé a na sebe zapomínala. Teď to otáčím a vím, že jsem-li já šťastná,jsou i ti kolem mě.

Ano, chceme to oba - to, co se včera večer odehrálo pomocí smsek, bylo něco neskutečného, co jsem dosud nezažila. Ale protože se nám kryjí dny, kdy můžeme být spolu, velice zřídka, on se vzdává příliš rychle naděje. Snad to někdy dopadne, snad co nejdřív ... dlouho to takhle nevydržíme já ani on.

4 citovaprostitutka citovaprostitutka | E-mail | Web | 16. června 2010 v 12:48 | Reagovat

To je správný přístup...
btw pokud platí, že láska prochází žaludkem, tak vy dva se sníte zaživa :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama