Conversation with myself

15. června 2010 v 8:31 | Citová Prostitutka |  Citová prostituce
Vsadím se, o co chcete, že pan D se jednou uchlastá.
Minulý týden se opil v práci. Už dopoledne se mi stihl virtuálně pochlubit, že má něco málo přes 1,3 promile. Ptala jsem se, co den předtím vyváděl, když toho má v krvi tolik. Prý nic; to až teď byl nucen si dát několik panáků s klienty. A protože tam, kde pracuje, je ten nejvyšší, není nikdo, kdo by ho na pracovišti soustavně umravňoval. Ve stejném duchu pokračoval v pátek a celý víkend. Jeden velký alkoholový tah.


Dávám si pauzu od trénování. Moje rozhodnutí nemá s panem P nic společného, ale svým způsobem se mi hodí do krámu. Nechám ho vycukat. Schválně, jak se bude tvářit, až se na pár dní po mně slehne zem. Důkladně jsem zanalyzovala situaci a došla k závěru, že vyspat se s ním nebude nejlepší nápad. Po určité době to jednoho z nás přestane bavit - a co pak? Mám si hledat nového trenéra? Pomíjivost je věčná. Stejně jako lidská hloupost. Ha, další klišé.

Ne, že by se to dělo každý den. Ale když mi někdo, koho jsem považovala svým způsobem za přítele/kamaráda (a byla s ním často v kontaktu), řekne, že by mě nejradši ošukal, mám z toho smíšené pocity. Částečně mě to těší; jsem kus. Zároveň mě to svým způsobem vytáčí do nepříčetnosti. Nemůžu přece s každým spát. OK, můžu, ale to bych už nedělala nic jiného. Potřebuji přátele. Jako všichni ostatní. A ne jen někoho do postele.

Podle Sigmunda Freuda bych měla za vším hledat sex. Asi to bude to elementární, co mě stále někam posouvá. Když jdu do fitka, zaplavat si, na manikúru a ke kadeřnici, dělám to proto, abych byla atraktivní a tudíž ošukatelná? Je to v nás zakořeněné tak hluboko, že to nevnímáme? Když si v kabince vybírám oblečení nejlichotivější mé postavě, je v tom skryto, že podvědomě chci, aby ho ze mě někdo serval?
Kdybych nebyla sama se sebou spokojená, asi bych nemohla s nikým spát. Při pomyšlení, že místo útlého pasu a jemně vyrýsovaného bříška mám neforemnou horu tuku, zvedá se mi žaludek. Nejsem prostě jen perfekcionistka?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 renuška renuška | Web | 15. června 2010 v 11:18 | Reagovat

Místo útlého pasu a jemně vyrýsovaného bříška mám neforemnou horu tuku. Zvedá se Ti ze mě žaludek? Promiň ...

A vidíš, pan karbaník mě takovou miluje, zbožňuje, chce a mě, místo aby to těšilo, tak snad ještě víc mě to upozorňuje na mé nedostatky. Uvidíme, každopádně přese všechno jsem si své ženskosti teď daleko víc vědoma.

Ano, my ženy - většina? některé? - se fintíme a krášlíme na první dojem proto, abychom byly se sebou spokojené, ale v duchu, když odcházíme z "renovace", toužíme a prahneme po tom, aby se za námi chlapi otočili a v rozkroku jim naskočily boule. Hrajeme si s nimi podvědomě, ať jsme uťáplé nebo divoké. jako kočka s myší ...

2 citovaprostitutka citovaprostitutka | E-mail | Web | 16. června 2010 v 12:46 | Reagovat

Ty jsi to proti mně pěkně otočila :D takhle přísná jsem většinou jen na sebe...

Přesně tak, všechno je jen jedna velká hra o mnoha levelech - a do kterého se dostanema, je jen na nás.

3 renuška renuška | 17. června 2010 v 13:49 | Reagovat

[2]: Pořád o tom přemýšlím ... abychom měli vůbec pro co hrát, abychom měli protihráče a nemuseli přebíhat z jedné branky do druhé, abychom si nedali vlastní gól. Teda - nedalY.

4 L. L. | 12. ledna 2011 v 12:44 | Reagovat

Já nevím, jsem nesvá, když po mě chlapi koukaj a nikdy bych netvrdila, že se hezky oblíkám kvůli toho, aby to ze mě někdo serval. Nenávidím ten sexuální podtext všude, kam se podívám, i tam, kde mnohdy není a jen tahle společnost se ho tam snaží dostat... Jsem neskutečně naivní, vím to...

5 Jay Jay | Web | 16. srpna 2013 v 11:16 | Reagovat

[2]:

To s tou hrou se mi líbí. Některé záměrně některé podvědomě. Ale děláme to :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama